Jdi na obsah Jdi na menu
 


VIDEO/KOMENTÁŘE

               Google Translator EN                 Google Translator RU                                           

 

Zde bych se chtěl zaobírat některými aktuálními ději, které se nějakým způsobem vztahují k obsahu těchto stránek. Krátké psané příspěvky a nově občas i ve formě videa budou řazeny od novějšího ke staršímu směrem dolů.

                                             --------------------------------------------------------------------

 

OTÁZKA :
"A co říkáš na stanovisko Alexandra Barkociho ohledně očkování proti Covid-19?"
Moje odpověď :
po shlédnutí níže uvedeného videa je má reakce taková, že je to v jisté míře ukázka neuceleného/nepřesného (bez patřičného celkového kontextu) výkladu Písem, použitá k obhajobě svého konkrétního postoje. Vybírám z videorozhovoru (článku) váženého bratra v Pánu JK Alexandra Barkociho : Jako důvod, proč by se křesťané neměli bát vakcín, připomněl pasáž, kde Ježíš říká, že ne to, co do těla vstupuje, poškvrňuje člověka, ale co vychází z jeho úst. On jako cestující kazatel, by si jen zkomplikoval cesty do zahraničí, pokud budou schváleny covid pasy. „Nebudu moci navštívit bratry a sestry ve Velké Británii, nebudu moci navštívit bratry a sestry ve Francii, nebudu moci jet do Švédska. Nebudu moci nést evangelium!...“
Podrobněji :
1)  v tomto videu se bratr Alexandr především snaží uklidňovat znepokojené křesťany před některými zprávami, ve kterých se tvrdí či naznačuje, že v současnosti probíhající vakcinace již je biblické znamení šelmy - viz např. :
  • 16A nutí všechny, malé i veliké, bohaté i chudé, svobodné i otroky, aby měli na pravé ruce nebo na čele cejch,
  • 17aby nemohl kupovat ani prodávat, kdo není označen jménem té šelmy nebo číslicí jejího jména.
  • 18To je třeba pochopit: kdo má rozum, ať sečte číslice té šelmy. To číslo označuje člověka, a je to číslo šest set šedesát šest.
A myslím si, že má v tomto bratr Alexandr pravdu. Proč ? Mj. proto, že nám byla v Písmech dána informace jako znamení, že cejch (vryp, zářez, vrub, vpich - např. dle Pavlíkova studijního překladu) bude nuceně vkládán na pravou ruku a nebo na čelo. Současná probíhající tzv. vakcinace toto rozpoznávací znamení zatím neobsahuje, očkovaní lidé tak vědomě výše uvedené nenaplňují. Na druhé straně se otevřeně píše o nutnosti dalších dávek s pravidelnosti 6 - 12 měsíců a tedy určité závislosti jedince na dalších dávkách postupně vylepšovaného preparátu.
 
2) v čem ale (dle mne) pravdu nemá je to, že používá biblické verše
  • 1Tehdy přišli k Ježíšovi z Jeruzaléma farizeové a zákoníci a řekli:
  • 2„Proč tvoji učedníci porušují tradici otců? Vždyť si před jídlem neomývají ruce!“
  • 3On jim odpověděl: „A proč vy přestupujete přikázání Boží kvůli své tradici?
  • 4Vždyť Bůh řekl: ‚Cti otce i matku‘ a ‚kdo zlořečí otci nebo matce, ať je potrestán smrtí.‘
  • 5Vy však učíte: Kdo řekne otci nebo matce: ‚To, čím bych ti měl pomoci, je obětní dar,‘
  • 6ten již to nemusí dát svému otci nebo matce. A tak jste svou tradicí zrušili slovo Boží.
  • 7Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, když řekl:
  • 8‚Lid tento ctí mě rty, ale srdce jejich je daleko ode mne;
  • 9marně mě uctívají, neboť učí naukám, jež jsou jen příkazy lidskými.‘“
  • 10Svolal zástup a řekl: „Slyšte a rozumějte:
  • 11Ne co vchází do úst, znesvěcuje člověka, ale co z úst vychází, to člověka znesvěcuje.“
  • 12Tu přišli učedníci a řekli mu: „Víš, že se farizeové urazili, když slyšeli to slovo?“
  • 13Ale on jim odpověděl: „Každá rostlina, kterou nezasadil můj nebeský Otec, bude vykořeněna.
  • 14Nechte je: slepí vedou slepé. A když vede slepý slepého, oba spadnou do jámy.“
  • 15Petr mu na to řekl: „Vysvětli nám to podobenství!“
  • 16On odpověděl: „I vy jste ještě nechápaví?
  • 17Nerozumíte, že to, co vchází do úst, přijde do břicha a jde do hnoje?
  • 18To však, co z úst vychází, jde ze srdce, a to člověka znesvěcuje.
  • 19Neboť ze srdce vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilství, loupeže, křivá svědectví, urážky.
  • 20To jsou věci, které člověka znesvěcují; ale jíst neomytýma rukama člověka neznesvěcuje.“
k tvrzení, že nic co vstupuje do fyzického těla (ústy a nebo třeba vrypem/vpichem) nemůže člověka oddělit od Pána JK. Slovo Boží nám na několika místech sděluje, že tomu tak není - viz např. :
  • 9Za nimi letěl třetí anděl a volal mocným hlasem: „Kdo kleká před šelmou a před její sochou, kdo přijímá její cejch na čelo či na ruku,
  • 10bude pít víno Božího rozhorlení, které Bůh nalévá neředěné do číše svého hněvu; a bude mučen ohněm a sírou před svatými anděly a před Beránkem.
  • 11A jeho muka neuhasnou na věky věků a dnem ani nocí nedojde pokoje ten, kdo kleká před šelmou a jejím obrazem a nechal si vtisknout její jméno.
Je jistě otevřenou osobní otázkou nás každého, nakolik tomuto rozhodnutí přijmout fyzicky/materiálně cejch/znamení šelmy předchází ztráta duchovní důvěry v Pána JK, DS a biblické informace, nicméně jen z výše uvedených veršů jasně vyplývá, že při přijmutí tohoto cejchu/znamení současně nastane zpečetění duchovní věčnosti každého jednotlivého člověka, ze kterého není cesty zpět. Ano, je zároveň pravdou např. Pavlovo
  • 38Jsem jist, že ani smrt ani život, ani andělé ani mocnosti, ani přítomnost ani budoucnost, ani žádná moc,
  • 39ani výšiny ani hlubiny, ani co jiného v celém tvorstvu nedokáže nás odloučit od lásky Boží, která je v Kristu Ježíši, našem Pánu.
Musíme si ale uvědomit, že lidé i my křesťané (a teď zde nebudu zmiňovat vytržení svatých) budeme pod zvětšujícím se informačním/mediálním tlakem při tomto rozhodování až do bodu kdy mnozí lidé
  • 4klekali před drakem, protože dal té šelmě svou moc, a klekali také před šelmou a volali: „Kdo se může rovnat té dravé šelmě, kdo se odváží s ní bojovat?“
a ti kteří neklekali - tj. byli od tohoto oddělení/svatí - tedy nepřijímali cejch (vryp, zářez, vrub, vpich) - budou v postavení kdy šelmě
  • 7A bylo jí dáno, aby vedla válku proti svatým a aby nad nimi zvítězila. Dostala moc nad každým kmenem, národem, jazykem i rasou;
  • 8budou před ní klekat všichni obyvatelé země, jejichž jména nejsou od stvoření světa zapsána v knize života, v knize toho zabitého Beránka.
  • 9Kdo má uši, slyš!
  • 10Kdo má jít do zajetí, půjde do zajetí. Kdo má zemřít mečem, musí mečem zemřít. Teď musí Boží lid osvědčit trpělivost a víru.
Ten začátek posledního biblického dějství tu je, ten kdo to chce vidět z Písem - vidí to dříve či později. To, že tzv. vakcinace se jeví jako stále větší podvod, můžeme vidět také. Žel mnoho lidí nemůže uvěřit tomuto stavu věcí a raději tak přijme jednoduché tvrzení, že se jedná o hoax, konspiraci atd., aniž by dál trpělivě hledali pravdu z pohledu jediného správného duchovního informačního zdroje Božího Slova. Rozsuzujeme přece věci ve svém duchu a mysli, pokud ovšem nemáme patřičné informace a zároveň pevný vztah s Pánem JK, velmi pravděpodobně v tlaku mediální masáže v toku času selžeme. Je přece rozdíl důvěřovat lékařům při vytržení zubu,  bypassu srdce, výměně kloubu atd. a nebo v přijmutí extrémně rychle vyvinuté očkovací látky, která je ve stádiu zkráceného testování. A právě o té důvěře, tedy o tom, v koho a v co vkládáme svou víru, to je a tak to rozvádějí i eschatologické záznamy.
Zkuste si dát práci a vyhledat, co bylo před cca půl rokem a dříve vydáváno za nepravdivou poplašnou zprávu a co je nyní realitou. Sami rozsuďte zda například v tomto seznamu, v tomto videu a nebo v tomto článku jsou nepravdivá tvrzení a nebo ne. Pokud připustíte, že jsou informace pravdivé, zcela jistě by to mělo mít vliv na vaše další postoje i ve věcech rozsuzování biblických informací pro aktuální světové dění a pak následně ve vašich postojích vůči předávání celého pravdivého obsahu Božího biblického poselství lidem kolem vás. To i za cenu, že v důsledku budete v některých aktivitách omezeni. Jestliže tedy na jednu stranu tvrdíme, že
„Křesťany může od Krista oddělit strach a falešné evangelium,“

tak bychom měli umět připustit, že nás stejně tak může oddělit od Pána JK také nevíra a upřednostnění něčeho jiného před konkrétními biblickými informacemi, které nás docela detailně připravují i na to, co právě nastává, co pak následně máme v takovéto situaci činit a co nikoliv.

 

"...V zájmu důvěry ve vědu a autority je třeba poskytovat objektivní informace. Ti, co si informace předkládané vládou a různými odborníky neověří, se vrhají do zdravotního výkonu, aniž by měli možnost posoudit přínosy a rizika a kvalifikovaně se rozhodnout – na základě informovaného souhlasu, jak vyžaduje zákon.

Na druhé straně ti, co si informace ověřují a odhalí zřejmé nepravdy, se utvrdí v tom, že vláda a s ní spříznění odborníci s námi nejednají fér, a od očkování, které je v indikovaných případech bezesporu velmi užitečné, je to často odradí. V konečném důsledku tak získávají prostor dezinformace a přibývá striktních „odmítačů“ očkování obecně..."

Autorka JUDr. Vladana Vališová, LL.M., působí jako advokátka a rozhodce Mezinárodního rozhodčího soudu při ČMKBK a Sboru rozhodců FAČR

 

 

                                         --------------------------------------------------------------------------------

COVID 19 - názor odborníka

Níže dám prostor pohledu člověka, který je mi názorově blízký a navíc má co říct k současnému dění i jako mnohaletý odborník v příslušném blízkém oboru. Převzato z tohoto zdroje.

 

 

Kapitola ze sborníku "Rozum proti kovidové panice"

dokončeno dne 29. 12. 2020

Protože nejsem osobou veřejně známou, dovolím si kratičce popsat svoji profesi. Vystudoval jsem farmacii a teologii a z tohoto pohledu bych si dovolil reflektovat současnou situaci. Rovněž prakticky celý svůj profesní život jsem se vymezoval alternativní medicíně, zejména homeopatii. Z těchto kruhů se – jak jsem zjistil – velmi často rekrutují odpůrci vakcinace. Osobně jsem i odpůrcem antivakcinačního hnutí a vakcíny považuji za nejdokonalejší způsob v potírání infekčních nemocí, kterého bylo v medicíně a farmacii dosaženo. Zároveň věřím, že současná situace přináší i riziko úmrtí a zdravotního, sociálního a ekonomického poškození. Nemoc Covid-19 mi vzala mého dobrého přítele a souseda, profesora, virologa a epidemiologa, který mi citelně chybí. A znám i další případy. Utrpení, a dokonce i zbytečná úmrtí podle mě jsou a budou. Z tohoto důvodu píšu i tento článek. Snad tedy, alespoň zpočátku, rozptýlím obavy, že patřím mezi iracionální „popírače“ a „odpírače“.

Zastánci a kritici

Dovolil bych si dnešní, a zdaleka nejen odborné kruhy, čistě popisně rozdělit na zastánce současných protipandemických opatření (dále také „zastánci“), kteří jsou přesvědčeni o nutnosti současných omezení a bývají hosty vládních prezentací a veřejných odborných debat, navrhují lockdowny a varují před kolapsem zdravotnictví. Vyžadují sociální odstup, plošné nošení roušek a jako jediné možné řešení vidí vakcinaci. Naproti tomu existují kritici plošných opatření (dále také „kritici“), kteří nesdílejí přesvědčení o jejich adekvátnosti, kritizují prezentaci dat, srovnávají Covid-19 s jinými nemocemi, zejména s chřipkou, vyhledávají starší studie, které nepodporují plošné a hromadné nošení roušek, doporučují promoření společnosti a varují před nedostatečným klinickým hodnocením nových vakcín. Příkladem určitého přechodného stavu mezi oběma směry je, alespoň pro mě, bývalý ministr zdravotnictví, který již v roce 2009 zpochybňoval plošné nošení roušek v prevenci pandemické chřipky, jako cestu ze současné infekce navrhoval promoření společnosti a 95 % účinnost vakcíny viděl jako hraničící s utopií. První dva postuláty, zdá se, již opustil.
 
Kritici se pak neomezují jen na zdravotnictví. Všímají si, že pandemie ve spojení s neustále prodlužovaným stavem nouze má rysy podobné celosvětové socialistické revoluci, která oživuje principy státního dirigismu v takové míře, o které se dokonce ani stoupencům progresivní levice ještě před rokem zřejmě nesnilo. Autorita výkonné moci je nadřazena zákonu, stát zasahuje do všech oblastí života a zdá se, že zcela zásadní nařízení se vyhlašují skoro každý večer v médiích. Člověk po hlubším promýšlení nakonec může oscilovat mezi dvěma krajními možnostmi: buď opravdu prožíváme biblickou „morovou ránu“ a jedinou cestou je se co nejrychleji nechat naočkovat i s možnými riziky plynoucími z absence dlouhodobého klinického hodnocení, jinak velká část lidstva vymře (jak se nám snaží sdělit mainstreamová média), nebo jde o předem promyšlené celosvětové spiknutí (jak zase uvádějí některá alternativní média). Osobně se, díky svému křesťanskému pohledu na svět, nepřikláním ani k jedné z těchto dvou variant.

Teologická vsuvka

Rád bych se proto na chvíli podíval na věc s určitým odstupem. Pokud přestaneme na čas sledovat média, můžeme si povšimnout několika věcí. Lidé zjistili, že jsou smrtelní a svůj život si nyní cení nade vše. To mi evokuje biblickou knihu Job, kdy satan říká Bohu, že za sebe samého člověk dá všechno, co má. A to nejen majetek, ale i svoji důstojnost, svobodu a čest. Pokušitel je o tom přesvědčen, jelikož přišel k člověku již na počátku se lživou nabídkou božství a nesmrtelnosti, a ten mu uvěřil. A přesně takto se dnes lidé chovají. Mají iluzi nesmrtelnosti, jako by se nesmrtelnost stala nezadatelným lidským právem, které člověku garantuje stát. Pokud je ale lidský život absolutně nejvyšší hodnotou (a ponechme nyní stranou v jaké míře o něho skutečně jde), pak neexistuje již nic, za co by člověk mohl svůj život položit. Pravda, svoboda, rodina, národ, vlast, to vše je položeno níže a nemá cenu se obětovat, protože vše má sloužit mně a zajišťovat mé blaho. Z velmi podobných premis vychází i představa sociálního státu, který člověku nabídne materiální blaho, ovšem v pozdější fázi pak výměnou za některé jeho svobody. Pokud je „nesmrtelnost“ lidské právo, které stát garantuje, je člověk ze strachu náhle ochoten poslouchat i v dříve neakceptovatelné míře to, co (byť i zdánlivě) povede k záchraně (ve skutečnosti jen k prodloužení, protože nesmrtelným není nikdo) jeho života či života jeho blízkých.
 
Člověk, který podléhá tomuto vzorci chování, je zároveň přesvědčen o svém „božství“. Stává se měřítkem sama sebe, a tudíž i jeho život patří jen jemu. Pak se ovšem nejvyšší mírou stává kvalita života. Je to pak člověk, kdo nyní rozhoduje, zda se poškozené dítě vůbec může narodit, zda starý a nemocný člověk má vůbec právo na život, když zatěžuje rodinu a snižuje kvalitu života druhých, resp. jeho. A protože neexistuje žádná danost, člověk i sám rozhoduje o svém pohlaví a je frustrován, že nemá jinou barvu očí, vlasů, že je vysoký, malý apod. Je pak jen krůček k tomu, kdy se někdo rozhodne vylepšovat lidský genom, protože člověk je přeci bohem, který je odpovědným jen sám sobě, nikomu nepatří a může sám sebe, a možná i své potomky, modelovat zcela dle své libovůle. Namísto Boha pak nastupuje vědec, stvořitel, který naplňuje prostředky našeho nezadatelného práva na věčný život a jeho neomezenou kvalitu, a který zdánlivě dokáže přemoci smrt.
 
Náhle to však selhává, a když je člověk v médiích se smrtí dramaticky konfrontován, propadá do neurotického strachu o svůj život, a v touze po nesmrtelnosti je ochoten učinit takřka vše. To je podle mě také důvod, proč mnozí z těch, kteří ještě v loňském roce neohroženě při každé vhodné příležitosti demonstrovali proti demokraticky zvolené vládě, která nikterak neohrožovala jejich svobodu, nyní rádi poslouchají, když tato drasticky omezuje jejich život. Hrozí jim přece bezprostřední smrt. Vláda se přitom zaštiťuje expertními stanovisky jedné části vědecké obce a ignoruje stanoviska odlišná. Tím je například Prohlášení expertů Great Barringtonu sestavené třemi profesory, epidemiology z Harvardu, Oxfordu a Stanfordu[1], které plošné restrikce zpochybňuje a které již podepsala celá řada dalších expertů z mnoha zemí. Vláda v překotném boji o záchranu životů pak činí často naprosto protichůdná a zmatečná rozhodnutí a lidé ve strachu již nemohou demonstrovat, protože za každým rohem číhá smrt. Pokud se přesto část z nich bouří, policie, která se zdá jinak bezbranná proti výtržnostem různých nepřizpůsobivých menšin, pak v některých zemích používá náhle silných donucovacích prostředků proti nepřizpůsobivé menšině „odpíračů“, kteří si dovolí upozornit na to, že díky vládním opatřením přicházejí o své živobytí, krachují, nemají již z čeho žít a k tomu je na ně ještě nahlíženo jako na neodpovědné sobce.

Placebo a nocebo

Člověk, který se stal sám sobě mírou všeho, pak podléhá značnému subjektivismu, jelikož pozbyl schopnosti objektivně rozlišovat a vše posuzuje mírou vlastního prospěchu (nebo strachu o život). To se promítá i do oboru medicíny. Pokud člověku vytvoříte iluzi jeho vlastního prospěchu a dáte mu placebo, zpravidla reaguje pozitivně. Proto i v klinickém hodnocení se s tímto efektem počítá, a každý nový lék bývá hodnocen obvykle oproti placebu, jehož efekt musí statisticky ověřitelně převýšit. Člověk je v podstatě příslibem iracionálního dobra oklamán a jeho tělo reaguje pozitivně, protože očekává svůj prospěch. Byl jsem svědkem, že člověk, jehož prognóza dožití byla tři měsíce, po požití nadějného léku žil ještě dva roky. Placebo dokáže úžasně stimulovat psychiku a potažmo imunitu člověka a někdy až zázračným způsobem prodloužit lidský život. Tohoto principu zneužívá například velmi drahá homeopatie.
 
Podobně ale existuje i mohutný nocebo efekt. Profesor Heřt uvedl, že typickým příkladem noceba je úmrtnost žen na infarkt v epidemiologické Framinghamské studii, kde ženy, které se obávaly, že onemocní srdeční chorobou, měly čtyřnásobnou úmrtnost na infarkt než ženy z kontrolní skupiny. Jindy astmatičtí pacienti inhalovali vodní páru a pokud jim bylo řečeno, že jde o zkoušku alergenu, u poloviny z nich se objevily dýchací obtíže a u některých těžký astmatický záchvat. Pozorování afrických šamanů vedlo ke zjištění, že pouhé verbální odsouzení provinilce z jejich autority, může vést ke stresu, ústícího až v úmrtí ostrakizovaného jedince. Prokázané je i pozorování osob uštknutých silně jedovatým hadem, které umírají dříve, než se jed vstřebá a může vůbec začít účinkovat[2].
 
A nyní si představme, jak se cítí osamocení senioři, kteří denně sledují v televizi hroby, rakve, krematoria, mrazáky, černé pytle, věčně stoupající kumulační křivky absolutních čísel téměř bez jakékoliv korelace a dozvídají se, že snad jediným bezpečným způsobem pohřbu bude kremace. Dále jsou stresováni, že na ně nezbude lůžko v nemocnici a že nutně budou potřebovat plicní ventilátor, kterých je údajně velký nedostatek. Do této atmosféry vystoupí ministr zdravotnictví s osmi řediteli nemocnic se smrtelně vážnou tváří v pozadí, kteří si (jen) pro tuto příležitost nasadí roušky, v geometrickém obrazci, který některým komentátorům připomínal rituál černé magie. Za měsíc pak celková úmrtnost v ČR, která byla až do října stejná, jako v kterémkoliv roce (!), za velké mediální pozornosti již pozorovatelně stoupla. Nejedná se však do této chvíle ani o dvojnásobek, i když opticky se to jeví mnohem více. Podíváme-li se totiž na většinu komparačních grafů úmrtí, můžeme si všimnout, že nezačínají na ose „y“ od nuly, což pak vizuálně zvětší rozdíl mezi křivkami jednotlivých let či oblastí. To vše působí mohutný nocebo efekt. Největší ironií pak je, že někteří z těch, kdo porušují svá vlastní nařízení, spolu s dalšími politiky, se následně obrátí proti svému národu a vyčítají mu, že za tato úmrtí mohou sami lidé, protože (stejně jako oni) nenosí roušky.
 
V této mediální cloně pak téměř zanikne informace, že polovina lidí zemřela z jiného důvodu. Obvykle se uvádí úmrtí díky zanedbané prevenci, podceňování příznaků jiných nemocí, úmrtí bez poskytnutí lékařské péče apod. Podle skandalizované zprávy německého experta Stephana Kohna, který měl na starost odbor krizového řízení, v Německu do května zemřelo víc lidí na opatření proti koronaviru než na virus sám. Kohn uvedl, že se díky falešnému poplachu 90 % všech potřebných operací neuskutečnilo, odložily se, a v důsledku toho zemřelo nebo ještě mělo zemřít 5 tisíc až 125 tisíc pacientů. Je rovněž známo, že nocebo efekt, spolu s osobními bankroty a dalšími faktory zřejmě způsobil, že v Japonsku jen za říjen překonal počet sebevražd počet obětí koronaviru za celý předcházející rok. Už se ale neprokáže, jak působil nocebo efekt u té části lidí, kteří jsou prokazatelně vykazováni, že zemřeli na Covid-19.
 
Pozoruji, že existují tři mohutné nocebo informace, které média a politici často uvádějí. První je Covid-19, kdy kritici poukazují, že sama nemoc je ztotožňována s tím, že je někomu PCR testem s enormní citlivostí prokázán i jen fragment virové nukleové kyseliny. Tím je umožněno prezentovat mnohem vyšší čísla nejen nemocných, ale i zemřelých, u kterých je tento virus přítomen, ať následně zemřou na infarkt, mozkovou mrtvici, komplikace diabetu nebo jen věkem. Na jiné může platit opakovaný výrok, že bez drastických omezení se na ně nedostane plicní ventilátor a že hrozí zhroucení zdravotního systému. To je umocněno výstavbou polních nemocnic, které jsou na viditelném místě. Podobně v loňském roce přijel za velké mediální pozornosti do přístavu v New Yorku obří zdravotnický parník, který ovšem, poté co se nezaplnil, už bez velké mediální pozornosti zase odjel. Kritici pak poukazují, že kapacita nemocnic do této doby vyčerpána nebyla. A to ani tehdy, když mladé lékařky a zdravotní sestry musely zůstat doma s dětmi po uzavření škol, ani poté, když v nemocnicích zůstávala téměř polovina pacientů kvůli tomu, že se po uzavření některých sociálních zařízení neměla kam vrátit a musela se i z tohoto důvodu navyšovat kapacita covidových oddělení na úkor oddělení jiných. V současné době se navíc v zahraničí od invazivní terapie ventilátory upouští. Zastánci opatření uznávají, že ke kolapsu zdravotnictví doposavad nedošlo, ale jen díky tomu, že byla plošná opatření zavedena, ale při jejich rozvolnění ke kolapsu dojít může. Třetí nocebo informací jsou trvalé následky nemoci, které jistě existují. Média pak opakovaně uvádějí kazuistiky jednotlivců, které jsou za normálních okolností lékařským tajemstvím. Nyní jsou ale některými zastánci veřejně prezentovány. Pokud si ovšem zadáme do internetového vyhledávače spojení „chřipka“ a „následky“, možná budeme překvapeni i podobností mediálních titulků a obrázků. Ačkoliv tento článek píšu koncem prosince, obávám se, že podobný, a možná ještě silnější nocebo efekt, se uplatní v jarní vlně respiračních viróz, která opět zřejmě povede k nárůstu nemoci.

Srovnání s jinými nemocemi

Zdá se, že už jen snahu o srovnání Covid-19 se sezónní virózou, na které se podílí celý mrak respiračních virů, a který byl pečlivě každý rok analyzován pracovníky SZÚ, chápou někteří jako něco nepatřičného. Přitom komparace respiračních chorob je zcela potřebným fenoménem epidemiologie a zdravotnické statistiky. Podle zpráv regionální kanceláře WHO pro Evropu však takové srovnání je stále ztíženo, jelikož v zemích evropského regionu pandemie Covid-19 ovlivnila vyhledávání a poskytování zdravotní péče, postupy a testovací kapacity, což mělo negativní dopad na hlášení chřipkových epidemiologických a virologických údajů během sezóny 2020-2021. Předkládané údaje o chřipce bude proto třeba „interpretovat obezřetně, zejména pokud jde o sezónní vzorce“[3]. Když zůstaneme u chřipky, pak v Itálii na ni v minulosti ročně zemřelo až 25 000 lidí[4], v Německu 13 600[5], v USA 80 000[6] a v ČR až 6172 lidí[7]. Při pohledu na grafy EUMOMO, které byly zřízeny za účelem sledování sezónních chřipek, si můžeme všimnout několika skutečností. Pokud srovnáme nejvyšší pík z roku 2020, který byl nalezen ve 14. týdnu v kumulativním grafu z 26 sledovaných zemí EU, a kde činil 89 998 celkových úmrtí, s rokem 2018, kde nejvyšší pík v 1. týdnu činil 67 629 celkových úmrtí, pak jde v daných obdobích největší kulminace o třetinový nárůst. Pokud se podíváme pouze na oblast, která přesahuje normální úmrtnost, je třeba se zamyslet nad tím, že nejvyšší nárůst úmrtí na jaře roku 2020 nemusí být zapříčiněn pouze nemocí Covid-19, ale je třeba zohlednit i běžné respirační nemoci, které v tomto období zvýšenou úmrtnost způsobují. V opačném případě bychom museli konstatovat, že se v tomto období ve zvýšené míře umíralo pouze na jedinou respirační chorobu, Covid-19. Takto je třeba nahlížet nejen na daná maxima, ale i na celý rok.
Zkusme se přitom zamyslet, jaký podíl na zvýšené úmrtnosti může mít nocebo efekt, zanedbaná lékařská péče a sebevraždy. Navíc, pokud se podíváme na země jako Dánsko, Estonsko, Kypr, Lucembursko, Malta, Norsko, Německo nebo Řecko, pak zde žádný zřetelný trend oproti minulým rokům nešlo pozorovat[8].
 
Pokud bychom chtěli i srovnání s další nemocí, pak jen na TBC umírá (přes existenci očkování) v celém světě odhadem 1 700 000[9] a s Covid-19 (ke dni 29. 12. 2020) 1 772 325 lidí. Podle odhadů WHO byla bacilem TBC nakažena cca čtvrtina celosvětové populace. Zastánci by mohli namítnout, že počty u Covid-19 jsou dosaženy díky vyhlášeným opatřením. Kritici ale oponují, že i přes velmi přísná opatření jsme v současné době v ČR v přepočtu na počet obyvatel na špici ve srovnání s jinými zeměmi, kde se tak přísná omezení neuplatňují.

Pohled lékařské etiky

Podíváme-li se na celou věc z hlediska etiky, rovněž narazíme na spoustu nestandardních postupů. Zatímco to, že někdo prodělává nějaké onemocnění, bývá lékařským tajemstvím, v současné době slouží onemocnění Covid-19 u známých osobností k „propagaci“ závažnosti pandemie. Vzpomeňme, s jakou mediální pozorností média konstatovala, že profesor Pirk, ředitel Motola Ludvík, oba kritici zveličování pandemie, onemocněli. Tato zpráva byla okamžitě sdílena různými zpravodajskými weby. Nejde jen o specifikum českých médií. Podívejme se na Jaira Bolsanara nebo Donalda Trumpa, na jejichž popis se nikdy nešetřilo černou barvou, jak jejich naprosto lehkou formu nemoci média škodolibě komentovala. Každý den pak máme v přehledu zpráv řadu významných osobností, kterým byl v těle nalezen virus. A opět je třeba se ptát, k čemu nám tyto informace mají sloužit? Zajímá nás, kolik známých osobností má v těle bacila tuberkulózy? Chtějí o tom tito lidé sami mluvit?
 
Pokud medicína nemůže pomoci, nesmí škodit a nelze nutit zdravé k sebepoškozování na úkor nemocných. Ovšem jak jinak pohlížet na petice učitelů a občanů, kteří si stěžují, že zdravé školní děti omdlévají pod rouškami, pociťují nevolnost a jsou proto posílány domů? Když si pak někdo dovolí naměřit pod štítem nebo rouškou koncentraci oxidu uhličitého, přesahující povolený limit, bývá okřikován. Osobně si nedovedu představit tak necitlivé jednání vůči těm nejmenším. Přitom 10. prosince 2020 ústavní soud v Rakousku dospěl k rozhodnutí, že povinné roušky ve školách a střídavá výuka jsou protiústavní.
 
V medicíně musí být rovněž svobodná diskuse, a nikoliv to, že bývalý ministr zdravotnictví umravňuje profesory medicíny, kteří kritizují metodologické diskrepance nebo otevřeně poukazují na sporné věci. To vše je hrubým porušením lékařské etiky. Je rovněž s podivem, když badatelka v oboru molekulární biologie a genetiky poukázala na některé zvláštnosti v sekvenci nemutující části RNA (což dokáže opravdu posoudit jen málokdo a ponechme nyní stranou, zda se mýlila či nikoliv) a záhy se objeví několik let staré nesrovnalosti ve finančnictví instituce, kde byla zaměstnancem. A rovněž se lze zamyslet, že nedlouho po kritickém vystoupení prezidenta České stomatologické komory začala média referovat o finančních nesrovnalostech na klinice, kde působil. Má snad být poukázáno na jejich morální integritu nebo si to další potenciální kritici mají vzít jako ponaučení?
 
Rovněž působí zvláštně vyjádření současného ministra zdravotnictví, že vakcinace bude dobrovolná, ale pak se dozvídáme, že pouze ty, kdo se nechají vakcinovat, budou čekat výhody. Pokud nepůjde o poukazy do fitness centra, solária nebo poukazy na vakcinaci zdarma proti chřipce, půjde zřejmě o něco jiného. Člověku se nabízí otázka, zda vláda nevyužije toho, že počátkem roku bývají nejsilnější respirační nákazy, roste úmrtnost, a při dané promořenosti testovaných virem stoupne i úmrtnost s Covid-19. Nezavede pak ještě mnohem tvrdší lockdown, jehož rozvolnění bude dáno jako benefit pouze vakcinovaným? Nebo hůře, nebudou sankce nadále postihovat i očkované, aby se vyvolal potřebný tlak na „odpírače“, kteří by se pak mohli stát terčem hněvu očkovaných?
 
Spornou etickou otázkou zůstává, proč odborníci, kteří se snad již poněkolikáté spletli řádově v odhadech směrem nahoru, jsou stále vítanými vládními nebo mediálními experty, zatímco jiní odborníci, kteří jsou kritičtější a zpochybňují přijatá opatření, jsou provládními experty umlčováni? Proč je zpochybňována odbornost stomatologů, kardiologů, gynekologů, onkologů nebo dokonce molekulárních biologů, kteří přece z klinického aspektu dokážou posoudit infekční choroby právě v dopadech na jejich obor, zatímco je akceptován ředitel pojišťovny s matematickým modelem a vláda na základě jeho predikce vyhlásí lockdown?
 
A nakonec je zvláštní i současná propagace vakcín. Je to snad poprvé v historii moderní medicíny a farmacie, kdy na podporu tvrzení o bezpečnosti konkrétních léčivých přípravků je uspořádána vládní kampaň, a odborná diskuse má být zřejmě pouze schvalující. Dá se snad případné riziko plynoucí z absence dlouhodobého klinického hodnocení nahradit peticemi s podpisy představitelů lékařských institucí? Nebo snad nahradíme svobodnou diskusi, kde je kritika vítaná a žádaná, podpůrnou kampaní s téměř sankcionováním jiných názorů?

Léčivé přípravky

Při léčbě Covid-19 někteří kritici poukazují na favorizování vakcíny před léčivy, která se používají v terapii virových onemocnění. Přesto existují studie, které hodnotí standardní a dostupná antivirotika, zejména při léčbě komplikací Covid-19. Na definitivní závěry bude třeba si zřejmě počkat. Někteří autoři ovšem již zpočátku pandemie poukázali, že nouzový stav fakticky brání účinnému klinickému hodnocení[10]. Velká očekávání se ale vložila do vývoje genových DNA a mRNA vakcín, které do doby Covid-19 nebyly schváleny k humánnímu užití. DNA vakcíny obsahují části cizorodé frakce DNA, které se zabudují do jádra somatických buněk člověka, kde se informace přepíše do mRNA, která z jádra přenese informace do ribozomů, kde se začnou vytvářet např. protilátky, nebo se na povrchu buňky vytvoří epitopy s informací o patogenu, na jejichž základě se poté vytváří imunita. Existuje diskuse, zda se takto podaná DNA vakcína může projevit i geneticky. Většina vědců tuto možnost nepřipouští ani teoreticky, jelikož DNA nezasahuje zárodečné buňky. Jiní, například i u nás, souhlasí, ale poukazují, že genetické ovlivnění zatím nelze (nebo spíše zřejmě donedávna nešlo) potvrdit ani vyvrátit z hlediska absence klinického hodnocení na lidech[11]. Pokud se ovšem použije přímo mRNA vakcína, dojde k úplnému obejití buněčného jádra, přičemž mechanismus je pak obdobný. Ještě v roce 2018 se předpokládala řada potenciálních rizik, jako např. autoimunita, která měla být vyloučena až následným preklinickým a klinickým hodnocením[12]. V roce 2020 pak vyšla řada článků v časopisech jako například Lancet[13] Nature[14], BMJ[15], kde autoři varovali před zkrácenou dobou klinického hodnocení vakcín. Zde je totiž třeba si uvědomit, že zatímco u běžných léků, které se používají k léčbě, se nežádoucí účinky předpokládají, na bezpečnost vakcíny je třeba klást mnohem větší nárok. Podávají se totiž plošně zdravým lidem (často dětem) a neočekávají se tudíž u nich trvalé nežádoucí účinky. V případě vakcíny proto trvá vývoj obvykle 8 až 20 let, přičemž nejdéle trvá klinické hodnocení, aby poskytlo dostatečný časový prostor pro sledování bezpečnosti, resp., nežádoucích účinků.
 
Zastánci současných vakcín v prevenci Covid-19, jejichž vývoj netrval ani rok, poukazují, že vycházejí z vývoje vakcín proti SARS a MERS, které zatím nebyly schváleny k použití. Dalším argumentem je konstatování, že zde dochází ke zkrácení administrativní fáze, jelikož výsledky jsou registračním autoritám zasílány průběžně. Při klasickém vývoji přitom tato fáze trvá necelý rok (270 dnů) a následuje až po shromáždění veškerých klinických údajů. Další argument uvádí, že jednotlivé fáze klinického hodnocení probíhají paralelně, čímž se opět doba zkrátí. Při klasickém vývoji tyto tři fáze obvykle trvají 6-8 let a jsou návazné. V první fázi se stanoví tolerovaná dávka včetně typu a rozsahu imunitní odpovědi, ve druhé fázi pak optimální dávkování a terapeutický účinek, a následně, ve třetí fázi, se terapeutický účinek potvrdí, stanoví se bezpečnostní profil a dlouhodobé nežádoucí účinky. U vakcín k prevenci Covid-19 doposud není známo, kolik dávek bude třeba k vytvoření dlouhodobé imunity. Například z registrační dokumentace a plánu řízení rizik (Risk Management Plan) přípravku Comirnaty, kterým se v ČR vakcinuje, výslovně vyplývá, že chybí údaje o jeho dlouhodobé bezpečnosti, a navíc i řada dalších údajů - např. o použití u rizikových skupin pacientů se současnými nemocemi, jako jsou diabetes, kardiovaskulární onemocnění, chronická obstrukční plicní nemoc, autoimunní či zánětlivá onemocnění. Stejně tak nejsou známa ani data o interakcích s jinými očkováními, ani data u těhotných a kojících, a celá řada dalších údajů. Veškerá tato data je nutno zjistit až v dalších studiích, které teprve probíhají a jejichž výsledky budou známy až za delší dobu[16]. Existují samozřejmě naléhavé, často život ohrožující případy, kdy se přistupuje k tzv. podmíněné registraci, založené na neúplných datech, kdy například nemusí být provedeny studie dlouhodobé bezpečnosti, případně nebyly předloženy úplné preklinické nebo farmaceutické údaje. V takovém případě je třeba zvlášť pečlivě zvážit „risk-benefit ratio“, neboli, zda riziko onemocnění podstatně převáží případná rizika podmíněně registrované vakcíny. Je znám případ vakcíny Pandemrix, která byla vyvinuta proti pandemické chřipce v roce 2009, kde se jako velmi vzácný nežádoucí účinek vyskytovala narkolepsie a vzniklo možná trvalé poškození nervového systému. Byla podána více než 30 000 000 lidí, přičemž následovalo několik soudních sporů s rodinami postižených dětí, kterým bylo vypláceno odškodné[17].
 
Je to poprvé v historii, kdy se prakticky po celé planetě plošně uzavírají školy, zastavují celá odvětví ekonomiky, zdraví lidé jsou izolováni a vakcinuje se při onemocnění, jehož uváděný celosvětový počet úmrtí je srovnatelný se současnými počty úmrtí na TBC. K očkování jsou použity i genové DNA a mRNA vakcíny, které nikdy před tím nebyly schváleny pro humánní použití. Navíc se zvažuje zavedení mezinárodního registru „odpíračů“, kteří by byli ve své podstatě diskriminovaní vůči těm, kteří vakcínu „dobrovolně“ přijmou. Je ale třeba opakovaně zdůrazňovat, že vakcinace každoročně zachraňuje miliony lidských životů. Pokud však jde o vakcíny se zkrácenou dobou klinického hodnocení, což samozřejmě představuje zvýšenou míru rizika, neměli by ti, kdo vakcínu nezvolí, být jakkoliv, otevřeně či skrytě, přímo či nepřímo diskriminováni.
 

[1] Prohlášení z Great Barringtonu - https://gbdeclaration.org/great-barrington-declaration-czech/ (citováno 29. 12. 2020).
[2] Heřt, Jiří. Homeopatie: clusterová medicína, anthroposofická medicína: medicína pro třetí tisíciletí? Nakladatelství Lidové noviny, 1997.
[3] Weekly influenza overview – Flu News Europe joint ECDC – WHO/Europe weekly influenza update - https://flunewseurope.org/ (citováno 22. 1. 2021). Aktualizace 2. 3. 2021.
[4] Rosano, Aldo, et al. Investigating the impact of influenza on excess mortality in all ages in Italy during recent seasons (2013/14-2016/17 seasons). International Journal of Infectious Diseases 88 (2019): 127.
[5] Zucs, Phillip, et al. Influenza associated excess mortality in Germany, 1985–2001. Emerging Themes in Epidemiology 2.1 (2005): 6.
[6] Belluz, Juliua. 80,000 Americans died of the flu last winter. Get your flu shot. Vox Dec 20, 2018 - https://www.vox.com/2018/9/27/17910318/flu-deaths-2018-epidemic-outbreak-shot (citováno 29. 12. 2020).
[7] Kyncl, J., et al. A study of excess mortality during influenza epidemics in the Czech Republic, 1982-2000. European Journal of Epidemiology 20.4 (2005): 365. (aktualizace 3. 3. 2021).
[8] EUROMOMO Graphs and maps - https://www.euromomo.eu/graphs-and-maps/(citováno 29. 12. 2020).
[9] Bloom, Barry R. New promise for vaccines against tuberculosis. The New England Journal of Medicine379.17 (2018): 1672.
[10] Khalili, Jahan S., et al. Novel coronavirus treatment with ribavirin: Groundwork for an evaluation concerning COVID‐19. Journal of Medical Virology 92 (2020): 740.
[11] Petráš, Marek. Očkovací látky - https://www.vakciny.net/principy_ockovani/pr_02.html (aktualizováno 27. 9. 2016; citováno 29. 12. 2020).
[12] Pardi, Norbert, et al. mRNA vaccines - a new era in vaccinology. Nature Reviews Drug Discovery 17.4 (2018): 261.
[13] Buchbinder, Susan P., et al. Use of adenovirus type-5 vectored vaccines: a cautionary tale. The Lancet 396.10260 (2020): e68.
[14] Jiang, Shibo. Don’t rush to deploy COVID-19 vaccines and drugs without sufficient safety guarantees. Nature 579, 321 (2020): 321.
[15] Torreele, Els. The rush to create a covid-19 vaccine may do more harm than good. BMJ 370 (2020).
[16] COVID-19 mRNA Vaccine risk management plan (RMP) -https://www.ema.europa.eu/en/documents/rmp/comirnaty-epar-risk-management-plan_en.pdf (citováno 29. 12. 2020).
[17] Doshi, Peter. Pandemrix vaccine: why was the public not told of early warning signs? BMJ 362 (2018): k3948.

 

https://www.apologet.cz/?q=articles%2Fid%2F818-pohled-farmaceuta-z-krestanske-perspektivy&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

 

                                  -------------------------------------------------------

 

 

                             

                                             ------------------------------------------

 

ÚVAHA O POZNÁVÁNÍ

Tyto stránky se mj. zabývají formováním myšlení člověka při poznávání smyslu života, sebe sama, okolního světa atd. Zejména  několik století od tzv. doby osvícenství se v lidském poznávání postupně rozvíjí vědecké zkoumání, ne-že by v dřívějších epochách nebylo, ale zde je kladen důraz zejména na poznávání rozumem a to doslovně jako "hlavní duchovní východisko" při stanovování základu vědeckých pozorování a následně formování myšlení jednotlivého člověka/vědce, který potom, za postupně formujícího se všeobecného konsensu mezi některými vlivnými a v moci postavenými osobnostmi, ovlivňuje svými stanovisky a názory další kolem sebe. Takto se postupně vytváří společenské klima a vhodné podhoubí pro další směřování oficiálního vědeckého poznávání a to za použití stále více rostoucího vlivu tzv. médií na běžnou populaci*. Zde bych se dále přidržel toho zmíněného "hlavního duchovního východiska" při stanovení počátečních výchozích tvrzení, na kterýchžto základech se potom staví další konstrukce. Pokud potom především ekonomicky podpoříme určité směry rozvoje poznání, které vlivní lidé a skupiny považují za správné, dojdeme k určitým posunům obecného smýšlení velké části vědecké komunity. Potíž ovšem je, pokud ten základ je špatný a i "rozumově" zjistíme, že celý další myšlenkový konstrukt na něm postavený s rostoucím a prohlubujícím poznáním padá. Pak je obtížné toto celé širší společnosti přiznat a dochází tak jen k dílčím úpravám a záplatám, aby celá konstrukční stavba nejen držela pohromadě, ale i vytyčovala směr co nejdéle a tím se pak logicky může prohlubovat rozdíl mezi vytvářeným pohledem a skutečnou realitou. Tak jako je přirozeně propojená lidská mysl s citem a duchovním vnímáním, tak se podařilo propojit rozumové poznávání s určitými předem stanovenými axiomy, které byly nejdříve ve společensko-politicko-ekonomicko vlivné části společnosti postupně prosazeny. Není samozřejmě překvapením, že tyto počáteční neověřitelná tvrzení jsou velmi a velmi často zcela opačné než ty, které máme uloženy v toku informací Božího Slova. Jaký vliv má na vědecké zkoumání ekonomika/zisky, politika atd. můžeme vidět nejlépe na nějakém právě probíhajícím vědeckém sporu. Vybírám ze všech letošní situaci s COVID-19 a konkrétně článek, kde lze dobře vnímat ono propojení politiky, ekonomie, společnosti a vědeckého zkoumání. Jinak právě na tomto konkrétním příkladu světové pandemie lze vidět velmi rozporná stanoviska lidí z oboru imunologie a příbuzných zdravotnických věd. Stanoviska vědců se zásadně liší nejen o původu tohoto viru (umělý/ labolatorně upravený x přírodní), způsobech přenosu, způsobech léčby (mnoho lidí by chtělo vydělat balík peněz). Když tak procházím mnohé názory i zkušených lidí z příslušných oborů, dochází mi - jak těžké je pravdivě popsat něco co můžeme zkoumat "přímo pod rukama" na živo v reálném čase. Máme to pod mikroskopem, můžeme to v reálu různě testovat, máme zkušenosti z blízkých příbuzných výzkumů a přesto tak odlišná tvrzení a tak odlišné výsledky jednotlivých prací.

I toto by mělo být příkladem a varovným mementem, které má vést k pokoře vůči poznávání a hledání pravdy o sobě a o všem ostatním kolem. Znovu se vrátit k těm základům, kde máme jednotlivé výchozí axiomy přímo doložené očitými lidskými svědky, kteří již z podstaty své osobnosti a své víry podali přímé a pravdivé svědectví. Je to pevný a již tisíciletí trvající základ, o který se můžeme směle opřít. Nemusíme pak spoléhat na stále měnící se lidské názory, které nás často odvádí od co nejpravdivějšího poznání dějů minulých, existující reality a dějů budoucích.

 

* Ve svých příjemcích čili recipientech (čtenářích, posluchačích a divácích) masmédia ovlivňují samotnou konstrukci sociální skutečnosti i jejich osobní představy o ní. Fakticky tedy mohou vytvářet další novou realitu. (zdroj wikipedie)

 

                                --------------------------------------------

 

SVĚTLO POZNÁNÍ

Člověk byl stvořen mj. k tomu, aby svobodně rozvíjel svůj vztah s Bohem/Stvořitelem a poznával/objevoval to, co On pro něj připravil. To, že člověk uvěřil Božímu odpůrci má zcela zásadní dopady i na naše současné myšlení a vyúsťuje v současný stav přírody - jejímž podstatným dílem jsme i my. Kde v minulosti lidstva můžeme doložit takové zneužívání a drancování přírody - a to naši předci měli a ovládali znalosti, které dnes mnohdy nechápeme, čehož jsou důkazem rozličné historické stavby a další nálezy (viz např. Baškirská kamenná mapa) - opravdu těch odkazů na různé stavby, nálezy apod. bych sem mohl dát spoustu. Máme jen velmi malé světlo poznání k odpovědím na otázky proč a za jakým účelem tyto byly učiněny. Lepšímu a pravdě bližšímu poznání brání to, že se v našem uvažování dostáváme do temnot a vlivu několik set let intenzivně šířeného bludného smýšlení (nebo dle mnohých světla "pravého poznání") o tom, kterak evolučním vývojem směřujeme k vyspělosti, dokonalosti, rozumnosti atd. a tak naše poznávání je stále bližší (v lepším případě) nějaké té "pravdě" a nebo ještě hůře - vše jen zbytečnost a iluze. Vliv mj. i tohoto nám pak brání nalézat světlo v Božím Slově, které by nás vedlo a pomáhalo nám nacházet tu skutečnou pravdu o tom, co jsme, odkud jdeme a kam směřujeme -tedy záměr, realitu a ještě budoucí (z našeho současného pohledu) plán. Když se  v přítomnosti objeví vážnější problém, nejsme schopni se ani v základu shodnout na popisu reálně probíhájícího děje - jeho vzniku, průběhu a budoucnosti. Nejvíce v současnosti patrným příkladem je právě tzv. COVID-19. O to větší jsme pak přeborníci v tvrzeních o tom, co se odehrálo před "dávnými věky" anebo co bude dál. Došli jsme ve své pýše a aroganci tak daleko, že na jednu stranu není možné, aby se uchovalo původní dřevo z Noemovy archy (cca 4 200 let staré), ale na druhou stranu je prý velmi pravděpodobné, aby se zachovala  např. pružná svalová tkáň, bílkoviny atd. (60 000 000 a více let stará) laugh z různých nálezů již nejen dinosaurů. Neuvěřitelná doba, vidlemi aby přehazoval člověk ten hnůj a lži !!! Kdo má potom větší víru ?

Také současné vztahy mezi lidmi docházejí naplňování prorockých Božích Písem. Je tu na Zemi dost lidí, kteří v oklamání zaměnili Světlo za tmu a to, co se stalo tmou z původního odlesku Boží slávy považují za pravé světlo. V důsledku toho konají velmi zlé činy a připravují lidstvo na příchod centrální moci zosobněné v antikristovi, který bude vrcholem již nyní značně rozvinuté a pyšně sebevědomé mocenské pyramidální struktury, postavené ale na základech z "písku". Tento znak zlé duchovní entity žel pronikl i tam, kde být neměl... Samotné biblické verše toto dění předpovídají skrze SZ proroky, Pána JK, apoštoly a vše vrcholí poslední biblickou knihou Zjevení Janovo.

Jak je to ale s námi ? Toužíme, hledáme Světlo, chceme za Světlem/JK (pokud možno ihned) odejít a nebo jsme zmateni a zavřeni v temnotách, strachu a klamech při našem poznávání a hledání osobní cesty ? Výňatky z Božího Slova nám mohou lecos napovědět.

2. Samuelova 22, 29Ty jsi moje světlo, Hospodine. Hospodin mi září do mých temnot.

  • Jób 38, 15Svévolníkům bude odepřeno světlo a zvednutá paže bude přeražena.
  • Žalmy 18, 29Ty mi rozsvěcuješ světlo, Hospodine. Můj Bůh září do mých temnot.
  • Žalmy 27, 1Davidův. Hospodin je světlo mé a moje spása, koho bych se bál? Hospodin je záštita mého života, z koho bych měl strach?
  • Žalmy 36, 10U tebe je pramen žití, když ty jsi nám světlem, spatřujeme světlo.
  • Žalmy 37, 6Dá, že tvoje spravedlnost zazáří jak světlo, jako polední jas tvoje právo.
  • Žalmy 43, 3Sešli své světlo a svoji věrnost; ty ať mě vedou, ty ať mě přivedou k tvé svaté hoře, k příbytku tvému,
  • Žalmy 97, 11Pro spravedlivého je zaseto světlo, radost pro ty, kteří mají přímé srdce.
  • Žalmy 112, 4Ve tmách vzchází přímým světlo; Bůh je milostivý, plný slitování, spravedlivý.
  • Přísloví 4, 18Stezka spravedlivých je jak jasné světlo, které svítí stále víc, až je tu den.
  • Přísloví 13, 9Světlo spravedlivých radostně září , kdežto svévolníkům svítilna hasne.
  • Přísloví 20, 20Kdo zlořečí otci a matce, tomu zhasne jeho světlo v nejhlubší tmě.
  • Přísloví 20, 27Lidský duch je světlo od Hospodina; to propátrá všechny nejvnitřnější útroby.
  • Přísloví 24, 20Zlý žádnou budoucnost nemá, svévolníkům zhasne světlo.
  • Přísloví 29, 13Chudý a utlačovatel se střetávají, ale oběma dal světlo očí Hospodin.
  • Kazatel 2, 13Shledal jsem, že moudrost nese více užitku než pomatenost, jako světlo dává větší užitek než tma.
  • Kazatel 11, 7Sladké je světlo a vidět slunce je milé očím.
  • Izajáš 5, 20Běda těm, kdo říkají zlu dobro a dobru zlo, kdo vydávají tmu za světlo a světlo za tmu, kdo vydávají hořké za sladké a sladké za hořké!
  • Izajáš 9, 1Lid, který chodí v temnotách, uvidí velké světlo; nad těmi, kdo sídlí v zemi šeré smrti, zazáří světlo.
  • Izajáš 58, 10budeš-li štědrý k hladovému a nasytíš-li ztrápeného, vzejde ti v temnotě světlo a tvůj soumrak bude jak poledne.“
  • Matouš 4, 16lid bydlící v temnotách uvidí veliké světlo; světlo vzejde těm, kdo seděli v krajině stínu smrti.‘
  • Matouš 5, 14Vy jste světlo světa. Nemůže zůstat skryto město ležící na hoře.
  • Matouš 6, 22Světlem těla je oko. Je-li tedy tvé oko čisté, celé tvé tělo bude mít světlo.
  • Matouš 6, 23Je-li však tvé oko špatné, celé tvé tělo bude ve tmě. Jestliže i světlo v tobě je temné, jak velká bude potom tma?
  • Jan 3, 19Soud pak je v tom, že světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé.
  • Jan 3, 20Neboť každý, kdo dělá něco špatného, nenávidí světlo a nepřichází k světlu, aby jeho skutky nevyšly najevo.
  • Jan 8, 12Ježíš k nim opět promluvil a řekl: „Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života.“
  • 1. Korintským 4, 5Nevyslovujte proto soudy předčasně, dokud Pán nepřijde. On vynese na světlo to, co je skryto ve tmě, a zjeví záměry srdcí; tehdy se člověku dostane chvály od Boha.
  • 2. Korintským 4, 4Bůh tohoto světa oslepil jejich nevěřící mysl, aby jim nevzešlo světlo evangelia slávy Kristovy, slávy toho, který je obrazem Božím.
  • 1. Janův 1, 5A toto je zvěst, kterou jsme od něho slyšeli a vám ji oznamujeme: že Bůh je světlo a není v něm nejmenší tmy.
  • Zjevení Janovo 21, 23To město nepotřebuje ani slunce ani měsíc, aby mělo světlo: září nad ním sláva Boží a jeho světlem je Beránek.
  • Zjevení Janovo 22, 5Noci tam již nebude a nebudou potřebovat světlo lampy ani světlo slunce, neboť Pán Bůh bude jejich světlem a budou s ním kralovat na věky věků.

 

                  -------------------------------------

 

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář